Filmy v roce 2022

1NázevDřevo života
ZeměÍrán
RežieHossein Gholami
ScénářHossein Gholami
Stopáž16 min.Rok2021

2NázevPod mraky
ZeměRusko
RežieVasilisa Tikunova
ScénářVasilisa Tikunova
Stopáž3 min.Rok2021

3NázevMalý sněhulák
ZeměRusko
RežieAleksey Pochivalov
ScénářMariya Kostiukevich
Stopáž3 min.Rok2021

4NázevZkouška orchestru
ZeměRusko
RežieTatiana Okruzhnova
ScénářTatiana Okruzhnova
Stopáž6 min.Rok2021

5NázevMůj přítel Tygr
ZeměRusko
RežieTatiana Kiseleva
ScénářTatiana Kiseleva
Stopáž7 min.Rok2021

6NázevSandbox
ZeměRusko
RežieGarry Bardin
ScénářGarry Bardin
Stopáž11 min.Rok2021

7NázevMalé mraky
ZeměRusko
RežieLiza Skvortsova
ScénářLiza Skvortsova
Stopáž2 min.Rok2021

8NázevZlatá nit
ZeměRusko
RežieMaria Nigai
ScénářMaria Nigai
Stopáž5 min.Rok2021

9NázevCesta tisíců bran
ZeměRusko
RežieVarvara Obedkova
ScénářVarvara Obedkova
Stopáž6 min.Rok2021

10NázevHvězdný úlovek
ZeměRusko
RežiePelageya Generalova
ScénářPelageya Generalova
Stopáž4 min.Rok2021

11NázevOrange
ZeměRusko
RežieMaria Yakushina
ScénářMaria Yakushina. Based on the poem "Orange" by Masha Rupasova
Stopáž3 min.Rok2022

12NázevPadá sníh
ZeměRusko
RežieNina Bisiarina
ScénářNina Bisiarina
Stopáž2 min.Rok2022

13NázevEpizoda "PO NÁS" Mini-série "Punching Up!"
ZeměRusko
RežieSergei Strusovsky
ScénářOleg Kozyrev,Sergei Strusovsky
Stopáž6 min.Rok2022

14NázevRock-a-bye
ZeměRusko
RežieVictoria Spiryagina
ScénářVictoria Spiryagina
Stopáž2 min.Rok2022

15NázevSkrz sklo
ZeměBelgie
RežiePatrice Goldberg and Cyril Fleury
ScénářPatrice Goldberg and Cyril Fleury
Stopáž27 min.Rok2021
Jedním z nejběžnějších materiálů v našem každodenním životě je sklo. V oknech, obrazovkách, skleničkách atd. Výzkum vedl k vývoji nových produktů s překvapivými vlastnostmi. Ultra odolné sklo. Takzvané chytré sklo. Propojené sklo, které slibuje ochranu nebo zlepšení našeho zdraví. Jak tyto další druhy skla vypadají a jak by mohly změnit náš každodenní život? Podívejte se.

16NázevPacient 4.0
ZeměBelgie
Režie
Scénář
Stopáž26 min.Rok2021
Dnešní medicína. Způsob, jakým přijímáme a dostáváme léčbu se dramaticky mění. Počítače, chytré telefony a umělá inteligence se stále více používají jako pomoc a někdy i nahrazují lékaře. Pomáháme s rehabilitací, předpovídáme budoucí nemoci, předcházíme relapsům po operaci… Stáváme se digitálními pacienty, pacienty 4.0! Je to dobrá nebo špatná zpráva? Vy rozhodujete…

17NázevPoľanský jelen
ZeměSlovensko
RežieRastislav Dobrovodský
ScénářRastislav Dobrovodský
Stopáž52 min.Rok2022
Přírodovědný dokument o stanovišti Poľany se zvláštním přihlédnutím k mimořádně vhodnému teritorium jelena lesního a dalších živočichů tohoto vulkanického pohoří. V programu chtějí autoři nabídnout široké divácké veřejnosti nevšední pohled do ekosystému našeho nejmohutnějšího a nejvyššího sopečného masivu – Poľany. Tento přírodní unikát, často ozpívaný v lidových písních, byl také inspirací pro spisovatele a básníky. Diváci v dokumentu objeví nejen obrovský kráter, jaký na Slovensku nemá páru, ale zejména zachovalost přírody, a zejména divokých lesů, které v dnešním kontextu masivní těžby na Slovensku jakoby zatím unikaly pozornosti. Lesy a pralesy - v nich ukrytá bizarní brala a věže, unikátní síť vodních toků či horské poleny a polánky ukrývají stále mnoho tajemství.

18Název“Nitěnky“ - Příběh bez předsudků
ZeměČeská republika
RežieLukáš Vojáček
Scénář
Stopáž14 min.Rok2021
Zná je snad celá Olomouc, ale málokdo znal jejich příběh. Dvě drobné hubené sestry, dvojčata, kterým nikdo neřekne jinak než “nitěnky“. Mnoho lidí je mělo za narkomanky a bývalé prostitutky. Dokonce se našli i takoví, kteří se jim do očí nezdráhali říct, že jsou to smrtky a zombie, které už tady dlouho nebudou. Je tomu bohužel několik měsíců nazpět, co jedna ze sester opravdu odešla. Přesto všechno v sobě paní Jurošková našla sílu a odvážně souhlasila s rozhovorem, který mnoha lidem připomenul, že ne všechno bývá ve skutečnosti tak, jak se na první pohled může zdát. #nesudmeostatni https://www.youtube.com/watch?v=2qRFGGriCvA&t=12s

19NázevPokoje volné? Architektura datla
ZeměNěmecko
RežieUwe Müller
ScénářUwe Müller
Stopáž44 min.Rok2022

20NázevTechnické památky Českých zemí
ZeměČeská republika
RežieJakub Wehrenberg
ScénářSára Valnohová
Stopáž26 min.Rok2022
Unikátní industriální a technologické pamětihodnosti v jednotlivých krajích České republiky. Jaké stopy v krajině zanechaly? Sérií provází Tomáš Hanák.

21NázevKlenoty s vůní benzínu
ZeměČeská republika
RežieAleš Koudela
ScénářAleš Koudela
Stopáž26 min.Rok2022
České země byly mezi prvními výrobci automobilů. V historii českých automobilek vznikly opravdové klenoty. V dnešní přetechnizované době se společnost a spousta nadšenců ráda vrací do těchto krásných časů, kdy Češi díky svým mozkům a řemeslnému fortelu dobývali Evropu. Cyklus zmapuje historii českých automobilek - jako poctu našim předkům a jejich umu.

22NázevPutování s párou II
ZeměČeská republika
RežiePetr Lokaj
ScénářLada Šimíčková
Stopáž26 min.Rok2022
Putování po vzdálených koutech Česka v pohodlí historických lokomotiv brázdících malebné železniční tratě.

23NázevSkryté skvosty
ZeměČeská republika
RežieAdéla Jandec Sirotková
ScénářMartin Červenka
Stopáž26 min.Rok2022
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v novém dokumentárním cyklu České televize.

24NázevDo divočiny
ZeměČeská republika
RežieDavid Brázda
ScénářProkop Pithart, David Brázda
Stopáž15 min.Rok2022
Dobrodružná výprava do nitra české přírody. Jaká zvířata a jaké přírodní úkazy se mohou skrývat i pár kroků za naším domem?

25NázevOsudová strela
ZeměČeská republika
RežieMartin Pátek
ScénářMartin Pátek
Stopáž52 min.Rok2022
Motorový vůz M 290.0 Slovenská strela vznikl v kopřivnické Tatře v roce 1936. Už od počátku byl vyvíjen jako rychlovlak pro trať Praha–Bratislava. A tak také do začátku druhé světové války sloužil. Jenže nedostatek pohonných hmot oba vyrobené kusy odstavil na slepou kolej.

26NázevNedej se – Krajina logistických hal
ZeměČeská republika
RežieKateřina Kořínková
ScénářKateřina Kořínková
Stopáž26 min.Rok2022
Logistika, jejímž základem je cesta zboží od dodavatele k odběrateli, s sebou přináší zcela nový fenomén obřích logistických center v naší krajině.

27NázevCesty víry - Bohem zapomenutá ves
ZeměČeská republika
RežiePetra Všelichová
ScénářPetra Všelichová
Stopáž26 min.Rok2021
Kostely sv. Jiří a sv. Josefa bývaly po staletí dominantami vesnice Pelhřimovy na dnešním česko-polském pomezí. První doložená zmínka o vesnici Pelhřimovy pochází z roku 1317. Do roku 1742 ves náležela ke slezskému Krnovskému knížectví, levobřežní část později připadla Rakousku, pravobřežní Prusku. Analogicky si území po druhé světové válce rozdělilo Československo a Polsko. Po válce došlo k odsunu tamějšího sudetoněmeckého obyvatelstva a do obce přicházeli noví osadníci z řad Slováků a volyňských Čechů a Poláků. Po únoru 1948 byla ovšem z ideologických důvodů československá část vesnice srovnána se zemí. Snad zázrakem zůstal stát jen kostel sv. Jiří, který však pustl. Letos se v kostele, o jehož záchranu už dvacet let usilují dobrovolníci, konala první mše svatá po pětasedmdesáti letech. Paradoxem je, že na druhém břehu hraničního potoka, v polské části vsi, ke které nebyl totalitní režim tak krutý a v níž dodnes žijí lidé, tamější kostel sv. Josefa využíván není a chátrá...

28NázevGuty - Kostel po našimu
ZeměČeská republika
RežieJindřich Procházka
ScénářJindřich Procházka
Stopáž26 min.Rok2021
Necelé čtyři roky po žhářském útoku byla na původním místě kostela Božího těla v Gutech vysvěcena jeho věrná replika. Kostel Božího těla v Gutech, v malebném podhůří Moravskoslezských Beskyd, patřil po staletí k nejpozoruhodnějším roubeným stavbám sakrální architektury. Podle letopočtu vytesaného v portálu kostela pocházel z roku 1563 a stáří stavby potvrdily před několika lety dendrologické testy trámů kostela. Jedle použité na stavbu totiž skutečně pocházely z let 1560 až 1564. Interiér kostela byl později vyzdoben obrazy a řezbami z dílen autorů Těšínského Slezska. Podle odborníků byl kostel Božího těla, vybudovaný v duchu goticko-renesanční architektury, jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb na našem území, a byl proto zapsán na seznam kulturních památek. V srpnu roku 2017 byla tato stavba zcela zničena úmyslně založeným požárem...

29NázevKlenoty s vůní benzínu: Walter
ZeměČeská republika
RežieAleš Koudela
ScénářAleš Koudela
Stopáž26 min.Rok2021
Od jízdních kol až k leteckým motorům. Nadaný konstruktér Josef Walter vytvořil také řadu krásných automobilů. David Suchařípa v dokumentárním cyklu o historii českých automobilek. Zručný mechanik a nadaný konstruktér Josef Walter vstoupil do historie motorismu výrobou jízdních kol v malé dílně, kterou si otevřel v Praze na Smíchově v roce 1898. Sňatkem získal další prostředky, které věnoval na rozvoj živnosti. Prostory přestaly stačit a 1. prosince 1911 se svými přáteli postavil továrnu na výrobu automobilů v Praze Jinonicích. Z bran továrny Walter vyjíždí stále nové a dokonalejší automobily. Ve své práci se zakladatel firmy Josef Walter vždy řídil heslem „kvalita a solidnost“. Jeho motocykly, automobily a později také letecké motory byly vždy symbolem nejvyšší kvality.

30NázevKlenoty s vůní benzínu: Wikov
ZeměČeská republika
RežieAleš Koudela
ScénářAleš Koudela
Stopáž26 min.Rok2021
Vozy Wikov patřily ve své době k nejluxusnějším v Evropě. David Suchařípa v dokumentárním cyklu o historii českých automobilek. Prostějovská firma Wikov (Wichtrle a Kovařík) vznikla v roce 1918 spojením dvou místních strojíren na výrobu zemědělských strojů. Dvě konkurenční firmy si totiž konkurovaly tak moc, že se synové zakladatelů rozhodli společnosti nakonec raději spojit. Továrna Wikov byla zpočátku zaměřená na výrobu traktorů, pluhů, zemědělské a hasičské techniky. V roce 1928 vyjely z továrny první automobily. Ve firmě Wikov bylo vyrobeno asi jen 500 osobních automobilů, z toho se jich dochovalo 47. Díky tomu jsou dnes tyto vozy vysoce ceněny mezi sběrateli.

31NázevSkryté skvosty: Důl Michal
ZeměČeská republika
RežiePetra Všelichová
ScénářMonika Bobková
Stopáž26 min.Rok2022
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v novém dokumentárním cyklu České televize. Industriální Ostrava má co nabídnout, průmyslové dědictví má totiž svoji důležitou společenskou hodnotu. Zatímco v minulosti byla v centru zájmu především šlechtická sídla, průmyslové objekty zůstávaly jaksi stranou. Dnes se i tyto technické skvosty dostávají do hledáčku návštěvníků. Jejich praktický účel totiž skrývá neméně krásy. Postupně se ukazuje, že mnohé z těchto staveb v sobě ukrývají nejen pozoruhodná technická řešení, ale i značnou míru elegance. Důkazem je i Důl Michal v ostravských Michálkovicích. Jak se žilo v dole i na povrchu si Jarda Plesl zažije na vlastní kůži.

32NázevPlameny nad Národním divadlem
ZeměČeská republika
RežieJiří Studnička
ScénářMartin Červenka, Jiří Studnička
Stopáž52 min.Rok2022
Odhalí herec David Matásek a expertní skupina hasičského záchranného sboru příčiny nejslavnějšího českého požáru? Odpoledne 12.srpna 1881 zaregistrovali náhodní svědkové, kteří procházeli po Karlově mostě, že se nad Národním divadlem vznáší oblak dýmu. Nedlouho poté nad střechu vyšlehly plameny. Nejslavnější požár české historie právě ničí divadelní budovu, která se měla stát chloubou všech tehdejších vlastenců. Přihlížejícími cloumá vztek a bezmoc, mnohé opanovalo podezření, že požár byl založen záměrně. Dodnes jsou příčiny tohoto neštěstí obestřeny řadou dohadů a spekulací. Po sto čtyřiceti letech se o případ začali zajímat také ti nejpovolanější – požární experti z Hasičského záchranného sboru ČR. Za pomoci nejnovějších vyšetřovacích metod se pokusili zjistit, co tenkrát požár způsobilo. Budeme mít v celé kauze konečně jasno?

33NázevCesta za pokladem
ZeměČeská republika
RežieEva Tomanová
ScénářEva Tomanová
Stopáž26 min.Rok2022
Tým odborníků v Milevsku na jihu Čech objevil unikátní nález srovnatelný snad jen s relikviářem sv. Maura. Exkluzivní sběrný dokument Evy Tomanové o objevu výjimečné relikvie, o jejím tajemství a významu. Na jaře 2019 objevil tým odborníků v Milevsku na jihu Čech relikvii prvního řádu. Šlo o relikviář zdobený zlatými kříži, pokrytý modrým ultramarínem – materiálem dražším než zlato, který ukrýval železný hřeb se symbolem křížku z 21 karátového zlata s označením IR. V historii české archeologie jde o nález srovnatelný snad jen s relikviářem sv. Maura. Znalci, historici i badatelé se domnívají, že jde o hřeb z kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Rozptyl prvních analýz relikviáře přesahuje tisíc let. Datace hřebu by mohla jít ještě dál. Možná až k samotným základům křesťanství, k období svaté Heleny, které legenda přičítá nález Kristova kříže a hřebů. Odborníci hledali odpověď na řadu otázek. Z jaké je relikvie doby? Proč relikvie, která by zajistila prosperitu kláštera, byla ukryta? Proč se o ní nezmiňují ani dobové prameny? Detailní archeologický průzkum a dalÅ �í pátrání exkluzivně sledoval tým režisérky Evy Tomanové.

34NázevTy Brďo! Slunce
ZeměČeská republika
RežieVladimír Mráz
ScénářJana Strýčková, Kamila Teslíková
Stopáž23 min.Rok2020
Pohádková soutěž o tom, jak funguje svět. Víte, že slunce, ta žhavá koule, která svítí na obloze, je vlastně hvězda, kolem které se točí naše planeta Země? V dalším díle naší pohádkové soutěže vám Brďo vysvětlí, že bez slunečního svitu by lidem na Zemi bylo zima, žili by ve tmě, rostliny by nevytvářely kyslík, takže by neměli co dýchat, ani co jíst. Prozradí vám, co jsou to sluneční lázně, žlutý trpaslík nebo solárium. Ukáže vám, jak můžeme sluneční záření využít, ale taky jak se před sluníčkem chránit.

35NázevTy Brďo! Kosmonauti
ZeměČeská republika
RežieVladimír Mráz
ScénářJana Strýčková, Kamila Teslíková, Vladimír Mráz
Stopáž23 min.Rok2020
Pohádková soutěž o tom, jak funguje svět. Taky byste se jednou chtěli podívat do vesmíru? Společně s naším soutěžícím Brděm tam budete moci aspoň nakouknout. Brďo vám vysvětlí, jaký je rozdíl mezi kosmonautem a astronautem, ukáže vám, jak si vyrobit raketu z pet lahví a korkových zátek, a taky se můžete podívat, jak se dá na zemi trénovat stav beztíže. Jestli vás zajímá vesmírný život a dobrodružné cesty do kosmu, nenechte si ujít další díl naší pohádkové soutěže.

36NázevFolklorika: Jízda králů po hanácku
ZeměČeská republika
RežieMichael Kaboš
ScénářMichael Kaboš
Stopáž26 min.Rok2021
Nejen Slovácko, ale také Haná se může pyšnit jízdami králů, například v Doloplazech na Olomoucku pečuje o obnovenou tradici od roku 1977 národopisný soubor Olešnica. Když se řekne jízda králů, většina lidí si s největší pravděpodobností představí proslulou akci ve Vlčnově na Slovácku zapsanou od roku 2011 na seznamu UNESCO. I Hanáci ale mají své jízdy králů, které se obracejí ke stejnému historickému kořenu. Vypadají však výrazně odlišně, jsou skromnější a promítají se do nich místní tradice. Kroje vypadají jinak, písně a rituály jsou jiné a například do gastronomické části tradičního letnicového obřadu patří místní chlouba – tvarůžky. Nejznámějšími, a co do velikosti a opravdovosti vlastně jedinými, pokračovateli tradice jsou milovníci folkloru v Doloplazech. Od roku 1977, kdy zde byla jízda králů obnovena, se konala až na malé výjimky na začátku devadesátých let pravidelně každým rokem.

37NázevNedej se: Češi zachraňují Amazonii
ZeměČeská republika
RežieMartin Smékal, Jiří Šlofar
ScénářJiří Šlofar
Stopáž26 min.Rok2022
Čeští badatelé mají od jara 2019 novou vědeckou stanici v ekvádorském pralese, jehož odlesňování se snaží zabránit. V amazonské části Ekvádoru se nachází ekologická rezervace se zkráceným názvem El Paraíso. Vzhledem k jejím zvláštním klimatickým, topografickým a geologickým podmínkám se v ní rozvinula vysoká biologická rozmanitost. Ta je však nejen důležitá, ale zároveň velmi křehká. Uprostřed rezervace tak stojí, i když teprve odnedávna, biologická výzkumná stanice El Refugio. Tato nenápadná a vcelku skromná stanice je zajímavá především proto, že byla vybudována z české iniciativy. Stejně tak jako nezisková organizace Forest.Ink stojící za tímto úspěchem. Potřebné finanční prostředky přišly díky podpoře z řad dobrovolníků a dárců z celého světa. Díky nim bylo možné nejen zbudovat tuto stanici, ale zároveň koupit dvaapadesát hektarů džungle v její blízkosti.

38NázevNedej se: Louky znovu zrozené
ZeměČeská republika
RežieMarcel Petrov
ScénářMarcel Petrov
Stopáž26 min.Rok2022
Opavská niva po dlouhá desetiletí devastovaná nešetrným hospodařením začíná ožívat díky projektu Kozmických ptačích luk. Mokřadní biotop Kozmické ptačí louky s tůněmi a rozmanitou faunou a flórou najdete na Hlučínsku. Místo, jež bylo kdysi znehodnoceno melioracemi, se dnes stalo rájem živočichů, ptactva a divokých koní. Ti zde spásají trávu a rákos, čímž udržují lokalitu v rovnováze. Dominantou biotopu je sedm metrů vysoká ptačí pozorovatelna Petra Čolase, předčasně zesnulého ředitele ostravské zoo a jednoho ze zakladatelů tohoto projektu. Každý rok na jaře ožívá tato ornitologická perla Slezska ptačím zpěvem, o čemž se mohou návštěvníci přesvědčit nejen na tradičním Vítání ptačího zpěvu.

39NázevDárek
ZeměČeská republika
RežieFilip Zangi
ScénářFilip Zangi
Stopáž15 min.Rok2021
Filip Zangi dal svému otci Imranovi Zangimu - známému perkusionistovi k narozeninám dárek: realizaci desky, na které si společně zahrají vlastní, autorskou hudbu. Deska vznikne za pouhý jeden týden. Dokument bude sledovat celý proces vzniku hudebního alba od začátku až do konce. Film: https://youtu.be/2psbJX_H8lA

40NázevUž tam budem?
ZeměČeská republika
RežieRoman Motyčka
ScénářMartin Šimiček, Petr Pernica
Stopáž27 min.Rok2022
Prvním člověkem na Marsu bude Čech! Příprava mise na rudou planetu v akční soutěži. Všechny světové mocnosti touží dorazit na planetu Mars jako první, málokdo ale tuší, že prvním člověkem na Marsu bude Čech! Kapitán Tečka najal nejlepší vědecká pracoviště České republiky, ve kterých se mise na rudou planetu intenzivně připravuje! V akční, chytré a hlavně zábavné soutěži České televize si společně se dvěma pětičlennými týmy můžete vyzkoušet, jaké by to bylo stát se astronautem. Misí vás provedou dobří známí, pan Továrník a pomocník Ducháček. Radit jim bude všudypřítomný donátor kapitán Tečka.

41NázevPrales zítřka
ZeměČeská republika, Kongo
RežieMichal Gálik
ScénářMichal Gálik
Stopáž27 min.Rok2022
Druhý největší prales naší planety dnes čelí mnoha hrozbám v podobě odlesňování, nadměrného lovu zvířat nebo pytláctví. Skupina českých zoologů se vydává do odlehlých částí konžského pralesa, aby zmapovala jejich biodiverzitu a přispěla tak ochraně biologicky významných oblastí. Na pozadí toho se divák dozví co je to „bushmeat“, jak funguje tradiční lov zvířat a jakým způsobem můžeme bojovat proti ilegálnímu py tláctví.

Pořadatelé: Perseus
Hlavní partneři: Ostrava OZO Moravskoslezský kraj
Partneři: Ostravská univerzita Ostravské muzeum DPO Plant For the Planet National Geographic Fabex Deník Regionální Televize Modrá laguna